Kapsář na postýlku-dokončen

Nedalo mi to a musela jsem to své dílko dokončit.
Jsem moc spokojená a věřím,že i VIKTORCE se bude líbit 
a bude jí nápomocen při schovávání jejích pokládů
do kapsiček.
To bude maminka ráda:-)

  

Kapsář na postýlku

Byla jsem požádaná o ušití kapsáře
pro jedno krásné miminko jménem VIKTORKA.
Vše bylo trochu komplikovanější skrz mou operaci,
ale i tak jsem věděla,že to zvládnu.


Pomalu jsem se pustila do práce a plánovala co a jak.
Vše rozvrhla a pustila se do díla.Při šití jsem se opět přistihla,
jak tam něco vylepšuji,tam přidávám.A tak se pomalu z úplně
obyčejného kapsáře stává vymazlený.

Malá ukázka toho jak se pomalu dostává do konečné podoby.
Jestě pár věcí chybí,ale i tak už je téměř největší část za mnou.:-)

Hezký den.

Ti, pro které žiju

Tohle jsou mé tři ratolesti,pro které dýchám a děláám vše,co je v mých silách.Někdy je život s nimi peříčko a jindy těžký boj.Ale stojí to za to.Úsměv,který ukáží na svých rtech,je ta největší odměna co  mohou dát.

A úplně to nej nej je,když slyším tu krásnou větu:"mami,máme tě rádi".

Trocha dárků

Další měsíc za náma a pomaličku 
se blíží čas vánoc.
Vždy se na ně moc těším,ale vymyslet dárky,
které by udělaly radost,je někdy nad lidský výkon.
Mě se aspoň malá část povedla zrealizovat.
Věřím,že udělají radost všem,
pro koho byly s láskou dělané a vymazlené.


S polštářkem pomáhala Lotynka.Kreslila na látku 
své malůvky a věřte,že jí to náramně bavilo. 

                   

I tohle je pro mě někdy velmi příjemný relax.
Jen tak si sednout se všemi co mám ráda a užít
si chvíle spolu.
Ano,to mám moc ráda.

Tašky

Dlouho jsem se přemlouvala a snad i hádala sama se sebou
či jít do jejich šití a zdali to vůbec zvládnu.
Donutily mě ale okolnosti a já se dala do práce.
Jak mile jsem byla překvapena jejich jednoduchostí
a lehkostí.
Pro mě obrovká relaxace a oddych.

Polštář želva

Hned jak jsem ji viděla,věděla jsem,že i já se budu pyšnit krásnou
kamárdkou pro děti.

Byla to krásná práce,u které si pohrávala fantazie plná barev.

Deka pro Lotynku

Miluji svou dceru a vždy jsem chtěla udělat něco,
kdy by si na mě má dcera vždy vzpomněla.
Aby si když tu nebudu řekla,že je od mámy.
Díky Bellet se mi to povedlo.


Byl to pro mě celkem oříšek.Vybrat podobu deky,látku,barvu.
Večer při světle lampy a klidného oddechu dětí jsem vzala do ruky tužku
a začala.Do noci jsem si hrála a kreslila.
Ráno už to nějak vše šlo samo.Na svět přišla pro mě 
krásná deka,plná lásky a něhy.

Stálo to za to.