Jak už to tak bývá u dětí,někdy nás dokáží řádně šokovat.
Tak i můj prostřední synáček.Je někdy na zabití,ale má obrovské
srdíčko a tím mě někdy dostává do kolen.
Přišel s prosbou,jestli mu opět něco neušiji.Souhlasila jsem.
Myslela jsem,že nějakou maličkost,ale on rovnou polštář
a kočku.Jeho třídní učitelka odchází, atak aby na něj
nezapomněla.
Věřte,že nezapomene.:-)))
Žádné komentáře:
Okomentovat